Zámek Chyše

Chyše

Prohlídkové trasy zámku Chyše představují umělecky a architektonicky nejhodnotnější interiéry včetně sálu s nástropní malbou od Petra Brandla. Zrekonstruované sály jsou vybaveny slohovým, převážně barokním zařízením.

Nejstarší historické zprávy o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého vladyckého rodu Odolenoviců. Ti na Chyších sídlili plných dvě stě let.

Bohužel, tento skvost západních Čech neměl to štěstí, aby byl vybrán mezi ty tzv. „ukazovací zámky“ jimž byla dána největší péče a ochrana. Zámek Chyše se stal kulturní památkou druhé kategorie; dalo by se říci vhodným objektem pro umístění některé ze státních organizací. A opravdu, v roce 1946 se majitelem objektu stává Ředitelství lesů a statků, které je vystřídáno zemědělským učilištěm, později Střední zemědělskou školou.

V současné době je již část zámku zpřístupněna veřejnosti. Dne 30. května 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku v roce 1917. Obnova zámecké budovy však nadále pokračuje. Do budoucna plánují manželé Lažanští prodloužení prohlídkové trasy o další krásné historické interiéry, jež se skrývají v prostorách novogotického zámku.

---

Vedle opravy a obnovy zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park o rozloze cca 9 hektarů včetně rehabilitace jeho vodního hospodářství.

Umělecko – historicky lze park hodnotit jako velmi dobrý příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století s působivým založením, které využilo členitý prostor pro vytvoření téměř všech forem zahradní architektury té doby a spojilo je v dokonalé harmonii.

Zámecký park je komponován s využitím členitého terénu ve dvou částech rozdílných architektonických uspořádání i vegetační složkou. První část, jejíž dominantou je zámecká budova, se rozvijí kolem potoka, který vytvořil mělké údolí. Potok se pod zámkem stáčí kolem návrší, na kterém byl už postaven hrad a ústí do malého rybníka pod zámeckou budovou, jíž tvoří nastavené zrcadlo.

Potok tvoří kompoziční osu dolní části parku, porosty kolem jsou po obou stranách modelovány jako okraje dlouhého členitého průhledu, do nějž předstupovaly atraktivnější stromy a keře, opřené o pozadí zelené hmoty základních dřevin domácí provenience. V závěru členitého a lomeného průhledu, při vtoku potoka do parku, přechází porosty do kultivované formy „lužního lesa“ s podrostem stínomilných a vlhkomilných bylin.

---

Expozice Karel Čapek a západočeský kraj
V hlavní části expozice jsou soustředěny všechny dostupné materiály, týkající se pobytu Karla Čapka v Chyších v rodině hraběte Vladimíra Lažanského, kde Čapek působil od začátku května do září 1917.

Pobyt v Chyších inspiroval Čapka k napsání mnoha literárních děl. Již na jaře roku 1919 píše povídku Na zámku, kde nechává zaznít postavám, které zde poznal. Ve věci Makropulos doznívá stará pověst Lažanských. V roce 1923 píše slavný protiválečný román Krakatit. Zde ožívá starý hrabě, boxer Egon, komorník Paul (komorník Adolf), zámek obrostlý břečťanem, ale především ožívá tragedie kraje z 25. května roku 1917 – výbuch muničního skladu v Bolevci u Plzně jehož ozvěna dolehla až k Chyším.

Další část expozice je věnována pobytu Karla Čapka u své sestry Heleny a švagra Dr. Josefa Palivce na statku v Hrádku u Prohoře, který leží jihozápadně od Žlutic směrem na Toužim, a Čapkovým pobytům v Karlových Varech. K této části jsou připojeny fotografie a programy inscenací her Karla Čapka v Karlových Varech a v Plzni z padesátých let minulého století.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku.