Zámek Moravská Třebová

Moravská Třebová

Zámek v Moravské Třebové patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě. Na konci 15. století se zde vůbec poprvé v českých zemích objevily moderní renesanční prvky a na začátku 17. století vznikla tři manýristická křídla podle plánů italského stavitele. Zámek proto nechybí v žádné české učebnici dějin umění.

Poklady Moravské Třebové
Expozice začíná obdobím humanismu a renesance, která zanechala v Moravské Třebové významné stopy. K nejvýznamnějším památkám patří bezesporu flanderská tapiserie z počátku 16. století s námětem z řecké mytologie. Výjimečné jsou také portrétní medailony Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdalény z Dubé a Lipé, kteří nechali původně gotický hrad přestavět na renesanční zámek, o čemž svědčí dosud zachovaný portál z roku 1492, který je nejstarší dochovanou renesanční památkou na sever od Alp. Dále uvidíte renesanční epitaf, obraz Madony pocházející z italského prostředí, a další. Místnost je nově doplněná maketou zámku v podobě, jak vypadal na začátku 17. století, po přístavbě tří manýristických křídel Ladislavem Velenem ze Žerotína.

V dalších místnostech expozice se můžete seznámit s životním stylem bohatých měšťanů v minulých staletích. Mezi významné měšťany v této době patřila rodina Wondrů. Johan Anton Wodra  byl  majitel první  továrny ve městě. Také jeho syn Josef Johann byl velmi úspěšným továrníkem a starostou města. Dobový nábytek dokumentuje vývoj interiérového umění od renesance až po přelom 19. a 20. století. Zajímavé jsou například renesanční stůl, kredenc nebo truhlice, barokní sekretář, černá pánská ložnice v neorenesančním stylu nebo funkční cembalo z poloviny 19. století. Dobový nábytek je doplněn obrazy, soubory skleněných pohárů, pivních korbelů, porcelánu nebo fajánsů.

Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny
Jedinečná expozice vás zavede do laboratoře Mistra Bonaciny, astrologa, alchymisty a dvorního lékaře Ladislava Velena ze Žerotína. Seznámíte s renesanční alchymií a nástroji praktické alchymie – křivulemi, alembiky, athanory, dózami, tavící pecí, a podobně. Na vlastní oči uvidíte strážce alchymistovy laboratoře – Golema, zažijete magické alchymistické pokusy, nahlédnete do Žerotínova horoskopu narození a rozpoznáte bohatou alchymistickou a astrologickou symbolikou.

Středověká mučírna
Právo útrpné je tématem expozice, nazvané Středověká mučírna, která vznikla v roce 2007 ve sklepeních moravskotřebovského zámku. Expozice vás seznámí s nelidskými praktikami tortury. Právě zde můžete pocítit hrůznou atmosféru mučírny i katovny a na vlastní kůži si vyzkoušet různé mučící nástroje a donucovací prostředky jako je španělská bota, pranýř, palečnice, stolička pro čarodějnice či skřipec.

Moravské Třebové bylo uděleno hrdelní právo kolem roku 1406, katovna a mučírna byla dříve umístěna za hradbami města. Současná expozice v prostorách sklepení bývalého boskovického hradu je připomínkou těchto hrůzných praktik středověkého práva.

---

Z historie zámku
Jednou z nejdůležitějších postav historie zámku i města byl Ladislav Černohorský z Boskovic (1455-1520), který pocházel z jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů. Jelikož mu byla původně určena kariéra v církvi, procestoval v mládí za vzděláním velkou část Itálie. Studoval ve Ferraře, Bologni, Padově, Pávii či ve Vídni. Zde se nejspíš seznámil s myšlenkami humanismu a renesance. Měl také blízko ke dvoru uherského krále a tehdejšího vládce Moravy Matyáše Korvína v dnešní Budapešti, kde v jeho službách pobývala řada italských umělců. Odtud si Ladislav později pozval řemeslníky i do Moravské Třebové.

Po smrti bratra Jaroslava se musel vzdát církevní dráhy a ujmout se boskovického dědictví, patřil také k rádcům českého krále Vladislava Jagellonského. Z Moravské Třebové zakoupené roku 1485 učinil své sídlo a započal s jeho přestavbou. V jeho sídle se prolínala tradice středověkého městského hradu s novými renesančními prvky. Dodnes se dochovalo východní křídlo s prostorem tzv. Rytířského sálu, zaklenutého křížovou klenbou a pozdně gotická sklepení.

Raně renesanční prvky reprezentují především portál a dva portrétní medailony. Portál, dnes vsazený do jižní brány na nádvoří, tvořil původně hlavní vchod do „starého zámku“. Je datovaný rokem 1492, což z něj dělá nejstarší dochovanou renesanční památku v České republice. Vedle nepřehlédnutelných renesančních prvků lze v detailech vypozorovat ještě pozůstatky starých kamenických postupů, tvoří tak (společně s portálem tovačovského zámku a okenními ostěními Vladislavského sálu na Pražském hradě) přechod mezi gotikou a renesancí. To kulaté medailony Ladislava a jeho manželky Magdalény z Dubé a Lipé z roku 1495 jsou už ukázkou skvělé práce italského sochaře demonstrující čistotu renesančního slohu. Kopie jsou také vsazeny do jižní brány na nádvoří, mramorové originály jsou součástí expozice Poklady Moravské Třebové.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku.