Zámek Orlík
Zámek Orlík je skutečnou perlou mezi českými památkovými objekty. Každého návštěvníka uchvátí svou jedinečnou krajinnou polohou na břehu orlického jezera, okouzlí romantickými interiéry s bohatými sbírkami a neméně zaujme i svými dějinami, které se prolínají s nejvýznamnějšími milníky české a evropské historie.
Zámek Orlík je obklopen rozsáhlým anglickým parkem, jehož základy položila manželka maršála Karla Filipa, kněžna Marie Anna, rozená hraběnka z Hohenfeldu. Z původní rozlohy parku 180 hektarů se dochovalo pouze 140, zbytek byl zatopen v 60. letech 20. století vodami orlického jezera, které dnes tvoří jednu z přírodních hranic parku.
Zámek Orlík nabízí jednu prohlídkovou trasu. Interiéry zámku Orlík se s výjimkou čtyř místností v prvním patře dochovaly v intaktním stavu, v jakém je Schwarzebergové nuceně opustili v roce 1948. Podávají tak přímé svědectví o kultuře bydlení šlechty v uplynulých staletích, a zároveň evokují velmi autentické pocity sídla, které dýchá teplem domova, a které bylo používáno rodinou majitelů účelně, bez zbytečné okázalosti, a které bylo zároveň klenotnicí vzpomínek, dokumentů a dalších předmětů, vztahujících se k rodu a jeho historii.
První patro přehledně seznamuje s historií zámku, ale i historií orlické větve rodu Schwarzenbergů. Vysokou dokumentační hodnotu mají vystavené obrazy, rodokmeny a zejména rozsáhlá sbírka řádů a vyznamenání, které příslušníci rodu obdrželi za své služby diplomatické i vojenské. Zejména řády a vyznamenání zakladatele rodu, maršála Karla Filipa, jsou historicky unikátní – obzvláště ty, které maršál obdržel za porážku Napoleona v bitvě u Lipska.
Modrý salon prezentuje kulturu bydlení zámožných vrstev v době tzv. druhého rokoka, tj. v druhé čtvrtině 19. století. Na stole vystavená kamenina pochází ze Staré Role na Karlovarsku, portréty představují orlické Schwarzenbergy a jejich příbuzné.
Ve druhém patře můžete najít empírov sály. Zařízení reprezentačních místností druhého patra patří k nejlepším ukázkám empírového stylu, které je možné v Čechách spatřit. Skvostný empirový nábytek těchto sálů pochází z Paříže, kde tvořil součást vybavení bývalé vyslanecké rezidence maršála Karla Filipa Schwarzenberga. Z Paříže pochází i maršálův portrét v životní velikosti, který je dílem Napoleonova dvorního malíře F. Gérarda.
Rytířský sál byl do dnešní romantické podoby upraven v polovině 19. století současně s přestavbou zámku ve stylu anglické novogotiky. Zařízení sálu pochází převážně z období baroka.
Zbrojnice je komorní, ale skvělou ukázkou vývoje palných zbraní v uplynulých čtyřech stoletích. Vystavené obrazy představují Jana Silného, významnou renesanční osobnost rodu, a Adolfa Schwarzenberga, vítěze nad Turky v bitvě u pevnosti Raab v roce 1598. Nad krbem vystavený schwarzenbergský erb je vyřezaný z lipového dřeva.
Z historie zámku
Ačkoliv přesné datum založení Orlíku není známé, je přesto jisté, že zde na vysokém ostrohu nad Vltavou již počátkem 13. století stála pevnost, která sloužila k ochraně obchodní stezky a zároveň jako místo, kde se vybíralo clo z plavby po Vltavě – tak to alespoň dokladují první dochované archivní zprávy. Na přelomu 13. a 14. století byl Orlík přestavěn a rozšířen v pevný gotický hrad a nadále pak sloužil jako jeden z četných opěrných bodů a správních center královské moci.
V rukách českých králů zůstal Orlík až do roku 1357, kdy jej Karel IV. udělil do ušlechtilého manství svému kancléři Dětřichu z Pordic. Od té doby se na Orlíku vystřídala řada majitelů, z nichž někteří zde zanechali svou stopu, výraznou nejen z hlediska historického, ale i stavebního.
Převratné změny přinesl Orlíku až počátek 19. století – tehdy se stal sídlem mladší rodové schwarzenbergské větve (sekundogenitury).
Schwarzenbergové drželi Orlík až do roku 1948, kdy jim byl ve jménu nových komunistických pořádků s celým panstvím znárodněn. V následujících letech byl zámek Orlík zařazen do sítě zpřístupněných státních památkových objektů. Ze státní správy byl Orlík vyňat až v roce 1992 a následně v rámci restitucí navrácen spolu s dalšími rodovými majetky a državy sekundogenitury KarluVII. Schwarzenbergovi.
Jednu z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších přestaveb realizovali po devastujícím požáru počátkem 16. století v renesančním duchu Švamberkové, kteří hrad nechali důkladně opravit, následně rozšířit a zvýšit o druhé patro. V první polovině 18. století pak bylo přestavěno severozápadní a následně jihozápadní křídlo Orlíka.
Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku.