Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm

Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm nabízí hned devět stálých expozic

Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm je pobočkou Muzea Novojičínska. Nabízí hned devět stálých expozic, které přibližují historii města či vývoj Pohorské jednoty Radhošť, která byla prvním českým turistickým spolkem v Čechách i na Moravě.

Expozice I: Paměť města
Nejstarší historii města je věnována úvodní expozice Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm. Slovanští předkové prošli Moravskou branou okolo 6. století, avšak první známky osídlení se datují až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. První záznam o samotné existenci Frenštátu je písemně zmíněn v listině o vysazení rychty v blízkých Závišicích z roku 1382. Město založené asi koncem 13. století pány z Hückeswagenu a Příbora bylo součástí šostýnského panství.

Za husitské revoluce byl hrad Šostýn dobyt a poté připojen k biskupskému panství Hukvaldy. V 15. století stál v čele města vrchnostenský úředník fojt či rychtář, který vedl městskou radu a předsedal městskému soudu. Město se řídilo tzv. hlubčickým právem podle privilegia Jana Čapka ze Sán, pána na Hukvaldech v roce 1445. Po husitských válkách se k Frenštátu připojily okolní zaniklé vesnice Nový Lichnov, Gremhov a Butnářov, které sloužily jako paseky, a k městské rychtě a faře se přidružily vesnice Lichnov, Kopřivnice, Drnholec, Vlčovice a polovina Závišic. Od konce 15. století se začali usazovat na hukvaldském panství Valaši, kteří chovem ovcí zužitkovávali vysokohorské pastviny a louky, kde vyráběli sýry, brynzu a další mléčné výrobky.

Proces pasekářství byl na čas pozastaven třicetiletou válkou, během níž byl Frenštát v roce 1626 vypálen generálem Mansfeldem. Postavení městečka se začalo zlepšovat ve 2. polovině 16. století, kdy Frenštát získal privilegium olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského, který rozšířil práva Frenštátu o právo vykoupení rychty a zřízení radnice, a konání čtyř výročních trhů. Toto století Frenštát rovněž proslavilo jako středisko tkalcovství, soukenictví, železářství (s hamrem od roku 1556) a sklářství (v blízkých Kunčicích pod Ondřejníkem). Mezi nejvýznamnější dochované památky ve Frenštátě patří farní kostel sv. Martina a kostel sv. Jana Křtitele. Náměstí zdobí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, sloup Panny Marie a pseudobarokní socha římského boha Neptuna z roku 1840.

V expozici je možné zhlédnout vzácné exponáty jako cechovní cínové nádobí, prapory, truhlice, korouhve, nábytek, hodiny, barokní obrazy a plastiky nebo památky na pasekářskou a valašskou kolonizaci. 

Expozice II: Jitřenka východu
Ve 2. polovině 19. století byl Frenštát nevelké podhorské městečko. Hospodářský život města vycházel především ze zemědělství, řemeslné výroby a rozvoje textilního, barvířského a později i pletařského průmyslu. Tento rozvoj byl však poznamenán opakujícími se hospodářskými krizemi, neúrodou a živelnými pohromami. Následný hlad a bída vedou k nepokojům a vystěhovalectví.

Město i jeho historické jádro se mění do dnešní podoby, je postavena radnice, textilní továrny a jiné významné objekty. V tomto období se také budují mosty, komunikace a železniční trať s nádražím. Blízké Horečky s hostincem Vlčinou se stávají oblíbeným výletním místem. Na Pustevnách vyrůstají turistické útulny a na Radhošti Cyrilometodějská kaple. Ve městě je obecná a měšťanská škola, odborná škola tkalcovská, průmyslová i mateřská škola. Na radnici úřaduje česká státní správa. Snahy o národní uvědomění našly ve Frenštátě odezvu na půdě spolku Občanská beseda, v jejímž vlasteneckém a kulturním prostředí vzniklo dalších asi 20 spolků, což byl na malé městečko úctyhodný počet. Patří mezi ně Jednota divadelních ochotníků, Společenská knižnice, Národopisný odbor, Sbor dobrovolných hasičů, Pohorská jednota Radhošť, Okrašlovací spolek nebo Matice Radhošťská. Tyto a další spolky předurčovaly společenský a kulturní život města a jsou s nimi spojeny osobnosti jako Valentin Kostelník, Edvard Parma nebo Jiří Felix.

Muzejní expozice nabízí množství dobových fotografií a dokumentů, doplněných prapory spolků a sdružení. Návštěvníci si mohou prohlédnout soubor měšťanské jídelny s křišťálovým lustrem z domácnosti Bohušky Křenkové (vnučky osvíceného politika a vlastence V. Kostelníka) z domu č. 20 na frenštátském náměstí. Rodina zde hostila celou řadu celebrit, např. F. Palackého, F. L. Riegra nebo F. X. Šaldu. K vzácným dochovaným památkám patří vystavený oděv a oděvní doplňky jako např. dámská pelerínka nebo plesové hedvábné šaty z období biedermeieru. Další části expozice jsou věnované frenštátskému školství nebo hasičskému sboru. Atraktivním exponátem je sbírka knoflíků, broží a spínadel faráře a sběratele P. Josefa Slavíčka. 

Expozice III: Kolébka české turistiky
Prvním českým turistickým spolkem v Čechách i na Moravě byla Pohorská jednota Radhošť založená v roce 1884 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Hlavními iniciátory zrodu jednoty byli lékárník Štěpán Ježíšek a advokát Edvard Parma, její dlouholetý předseda. Budovatelským úsilím vytvořila zejména na Pustevnách turistické zázemí, které zpřístupnila značenými chodníky a cestami. Pustevny s charakteristickými objekty Pustevně, Šumná, Libušín a Maměnka, navrženými architektem Dušanem Jurkovičem, a blízký Radhošť s kaplí a monumentálními skulpturami Cyrila a Metoděje či Radegasta jsou vyhledávaným cílem mnoha návštěvníků Beskyd.

S myšlenkami Pohorské jednoty Radhošť souvisí i snahy o národní uvědomění, povznesení duchovního a hospodářského života regionu a jeho propagace. Účelem spolku bylo podle jeho stanov „návštěvu hor a zajímavých krajin moravsko-valašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati“. Snahy Pohorské jednoty Radhošť našly pochopení a odezvu v celé řadě míst na Moravě, v Čechách a na Slovensku, kde vznikaly její odbory. Poválečný rozvoj jednoty byl násilně ukončen vyvlastněním majetku po roce 1948 a zánikem spolkové činnosti v roce 1950. Pohorská jednota Radhošť svou činnost znovu obnovila v roce 1990.

S existencí Pohorské jednoty Radhošť se pojí i počátky organizovaného lyžařského sportu v Beskydech. Byla zde vybudována řada sjezdových i běžeckých tratí a můstky. V roce 1940 byla zřízena první sedačková lanová dráha v Evropě. Skoky na lyžích byly mezi jinými lyžařskými sporty disciplínou nejúspěšnější. Ve vitríně v symbolickém tvaru skokanského můstku jsou prezentovány sportovní trofeje frenštátského rodáka Jiřího Rašky - olympijského vítěze a mistra světa. Historii lyžařského sportu doplňuje informace ke vzniku a činnosti Tělocvičné jednoty Sokol a dalších sportovních organizací. Vystaveny jsou lyže, sáně, plakáty, tisky, fotografie, pohlednice, odznaky, poháry, diplomy a prapory.

Více informací o dalších stálých expozicích, ale také provozní době a cenách vstupného najdete na webu muzea.