Zámek Doudleby nad Orlicí

Doudleby nad Orlicí

Doudleby nad Orlicí je renesanční zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci ve východních Čechách. Je unikátní díky kobercovému sgraffitu, které pokrývá nejenom vnější zdi, ale i zdi nádvoří a komíny. Po celou dobu (kromě období komunistického režimu) patřil rodu Bubnů z Litic.

Z architektonického hlediska je zámek Doudleby velmi zajímavý – jedná se o renesanční skvost se sgrafity jak na vnější fasádě, tak i na vnitřním dvoře a dokonce i na sedm metrů vysokých komínech. Za povšimnutí stojí vzácné nástropní malby, ve třech sálech jsou k vidění i tzv. emblémy, které v sobě skrývají hádanky a svojí vizuální strukturou připomínají stavbu renesančních sonetů, jak je proslavil William Shakespeare. Zámek je unikátní i tím, že Bubnové ho nejen postavili, ale zůstal jim (vyjma období totality) po všechna staletí až doposud, zatímco ostatní zámky se často prodávaly a měnily majitele.

---

Vertumnus a Pomona
Malby v tomto prostoru vznikly při raně barokních úpravách zámku před rokem 1690 a vytvořili je neznámí umělci, kteří se někdy dopustili dokonce i chyb, například v nápisech, které některé z maleb doprovázejí. Náměty nástropních výjevů lze rozdělit do tří okruhů – malby mytologické, emblematické a náboženské. Nejpočetnější výjevy tvoří malby mytologické, většinou převzaté z ilustrovaných knižních vydání Ovidiových proměn, které malířům sloužily jako předlohy.

Velký sál v severovýchodním nároží
V tomto sále, který sloužil jako hodovní místnost a jídelna, zaujmou obrovská raně barokní kamna z polévaných kachlů s letopočtem 1690 pod erby Bubnů a Litic. Vročení patrně udává ukončení barokních úprav zámku. Do těchto kamen se vešly až tři kubické metry polenového dříví. Přikládalo se zvenku z ochozu, kde jsou dvířka.

Saavedrovy emblémy
Největší pozoruhodností v zámku Doudleby jsou malby, ve kterých je jako výzdobný prvek použit tzv. barokní emblém. Jedná se o obrazce v lunetových klenbách, které představovaly krátké hádanky, jakési vizuální hříčky doplňované krátkým nápisem. Luštění jejich skrytého smyslu patřilo k duchaplné zábavě vyšší společnosti od poloviny šestnáctého století až do počátku století osmnáctého. Podněty pro svou tvorbu vybírali tehdejší autoři v egyptských hieroglyfech, v řeckých epigramech, ve středověké symbolice a v rytířských impresích.

---

Z historie zámku
V roce 1590 byla dokončena stavba doudlebského renesančního zámku, který byl využíván jako lovecký. Renesance do Čech přichází téměř se stoletým zpožděním, a je to doba, kdy šlechtici opouštějí hrady a stěhují se do uvolněnějších zámků. Doudlebský zámek má však ještě tzv. „obranný charakter“ v tom smyslu, že dvůr je obestaven ze všech čtyř světových stran. Uvnitř dvůr v přízemí obklopují otevřené arkády s toskánskými sloupy. Ty původně nesly dřevěnou pavlač, která byla roku 1630 nahrazena kamenným ochozem. Z této doby pochází také kamenný vstupní portál do zámku.

Vnitřní prostory nemají žádné chodby. Výraznější stavební změny byly provedeny za Františka Adama, syna Jana Jindřicha, v letech 1670-1690 v raně barokním stylu. Budova byla opatřena vysokou střechou s barokními štíty, zevní sgrafita byla zakryta vrstvou omítky. Kolem hlavní brány s kamenným erbem byly vybudovány hospodářské budovy.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku.