Podorlický skanzen Krňovice

Třebechovice pod Orebem

Podorlický skanzen Krňovice je jediné muzeum tohoto typu v Královéhradeckém kraji. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Oblast, kterou zachycuje, se nepřekrývá se žádným z dnes existujících skanzenů v České republice, ale naopak jejich síť rozšiřuje. 

Polabský statek
Volná kopie stavby patrového pavlačového polabského statku - nejedná se o historický objekt. Stavba slouží jako zázemí pro pracovníky skanzenu a jako byt správce. Není součástí expozice!
Dispozičně je navržen dle potřeb správy skanzenu. Rovněž slouží jako ukázková stavba současných roubených staveb realizovaných Dřevozpracujícím družstvem. 

Stodola z Ledců
Rekonstrukce (tj. stavba zhotovená na základě zaměření původní stavby, původní technologií, z nového materiálu - polštářů) stávající stavby. Předloha zatím stojí v obci Ledce (nedaleko Třebechovic p. Orebem).
Stavba není součástí expozice a slouží jako depozitář exponátů před jejich restaurováním.

Stodola z Klášterce nad Orlicí
Rekonstrukce stodoly, která se nedochovala. Původní stodola se zřítila a použitelné byly pouze pískovcové sloupy. Ostatní části jsou zrekonstruované na základě zaměření původních prvků.
Stodola slouží jako restaurátorská dílna pro opravu exponátů a ruční dílna. Není součástí prohlídkové trasy.

Ekocentrum – rekonstrukce hospody Na špici
Ekocentrum je vstupním objektem do skanzenu, je zde prodejna vstupenek, informační kancelář, přednáškový sál, výstavní plochy v podkroví apod.
Objekt je rekonstrukce hospody "Na špici", která stávala cca do roku 1926 na dnešním náměstí 28. října v centru Hradce Králové.
Opět jde o novostavbu, nikoli historický objekt. Je navržena pro současné potřeby skanzenu a jako centrum ekologické výchovy Českého svazu ochránců přírody, ZO Orlice.
Použité technologie jsou moderní - objekt je celoročně užíván.
Dispozice však vychází z původního provedení - tj. umístění koloniálu, sál hospody.

Kočárovna
Kočárovna byla součástí technického zázemí nejen hospody "Na špici". Sloužila jako prostor pro ukládání povozů projíždějících formanů a ukládání dalších strojů.
Stavba je opět dřevěná se zděnou částí, kde jsou situována WC pro návštěvníky.
V objektu jsou umístěny expozice motorů, veteránů a zemědělské techniky.

Stodola
Kopie podhorské stodoly - roubená spodní část stavby a vysoký krov. Běžný typ stodol v podhůří Orlických hor (podobná stodola je dodnes k vidění například v Rychnově nad Kněžnou - Městské Habrové.
Slouží jako depozitář, postupně bude vybavena expozicí.

Špýchar ze Semechnic ve Skanzenu
Roubená sýpka z obce Semechnice (nedaleko Opočna). První přenesená stavba, která byla realizována v areálu skanzenu. Vše je původní, kromě střešní krytiny.
Stavba slouží jako expozice a je součástí prohlídkového okruhu. V komorách jsou umístěny expozice mletí obilí (domácí mletí a čištění) a expozice zpracování mléka.

Ovocná školka starých odrůd
Slouží k pěstování starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Výpěstky jsou používány k zakládání sadů a alejí ve skanzenu a jeho okolí...
Realizace probíhá v rámci celostátního programu na záchranu starých a krajových odrůd ovocných dřevin Českého svazu ochránců přírody.

Zvonice
První stavba, kterou byla zahájena výstavba skanzenu. Jde o příklad zvoničky z Orlických hor. V roce 2010 dostala zvonička i svůj zvon, který odlili pracovníci Technického muzea v Brně.

Mlýn z Bělce nad Orlicí
Roubený vodní mlýn z obce Běleč nad Orlicí č.p. 30. Stavba v tomto provedení pochází z roku 1809. Mlýn je zapsán v ústředním seznamu kulturních památek.
Naneštěstí však nebyla od poloviny 20. století prováděna systematická údržba, a tak se stavba zřítila a do skanzenu se podařilo získat pouze torzo a několik dochovaných fragmentů, které posloužily jako vzory pro zhotovení autentických kopií.
Během rozebírání stavby, bylo vše dochované zaměřeno a spolu se zaměřením Národního památkového ústavu ze 70. let 20. stol. se tyto podklady staly základem pro projekt stavby.
Realizace obnovy mlýna probíhala v letech 2009 - 2016. 
Stavba slouží jako expozice tzv. staročeského mlecího zařízení včetně jeho ukázek v chodu. Vedle staročeského složení je do mlýna umístěna válcová stolice z počátku 20.století, která slouží na ukázku mačkání vloček.  Vedle těchto expozic je ve mlýně tzv. parádní světnice s ukázkou stylu mlynářského života z poč. 20.století.

Roubená chalupa (škola) ze Všestar
Původní historická stavba cca z roku 1750, v které se koncem 60.let 18.stol. vyučovalo, než byla postavena v obci první škola. Stavba není památkově chráněná a na původním místě jí hrozil zánik.
Stavba byla rozebrána, popsána, převezena a znovu postavena v areálu skanzenu, kde se stala již 3. původní stavbou. Současně je dosud největší přenesenou stavbou, která slouží jako expozice muzea.
Stavba je součástí prohlídkové trasy a je vybavena expozicí bydlení na venkově v 19.stol. a expozicí tkalcovství a tkaní. V průběhu roku 2012 byl obnoven historický tkalcovský stav, který se stal dalším provozuschopným exponátem a rovněž slouží pro předvádění tkaní.
Od roku 2011 v objektu probíhají příležitostné ukázky pečení chleba v tradiční peci vytápěné dřevem. Četnost a aktuální termíny jsou uvedeny vždy v aktualitách na titulní stránce.

Špýchar z Prasku
Fyzicky druhá přenesená stavba ve skanzenu. Opět byla zdokumentována a rozebrána na původním místě, převezena a znovu postavena v areálu skanzenu. Jde o roubenou stavbu, ale na rozdíl od všech ostatních je postavená z tvrdého (listnatého) dřeva - dubu. To je typickým stavebním materiálem Novobydžovska.
Ve špýcharu jsou umístěny expozice praní a zpracování lnu.

Sušárna ovoce ze Semechnic
Roubená sušící komora je opuštěná na břehu potoka v Semechnicích dodnes - stojí zde torzo původní sušárny ovoce s roubenou sušící komorou. Tu se však nepodařilo od jejích majitelů získat, a tak byla po zaměření sušárna zrekonstruována dle původní dispozice ve skanzenu. Dnes je tedy provozuschopnou ukázkou sušení ovoce v minulosti. Je obestavěná prkennou kolnou, která zároveň slouží jako přípravna ovoce. Dle průzkumu původní sušárny byla původně dýmná, posléze byla doplněna uzavřeným topeništěm a stala se bezdýmnou - tak je i představena návštěvníkům.
Stavba je součástí expozice.
Ukázky sušení ovoce (spolu s ochutnávkou křížal) v podzimních měsících jsou součástí tematických dnů.

Kovárna
Stavba kovárny se v okolí nedochovala. Z tohoto důvodu je kovárna postavena jako rekonstrukce typické kovárny Třebechovicka tak, jak stávala např. v obci Běleč nad Orlicí či Nepasice. Stavba je částečně zděná z cihel - kovárna, ale obytný prostor kováře je roubený z polštářů.
V interiéru kovárny je umístěna funkční kovářská expozice, která poskytuje prostor pro ukázky práce kováře a současně zde jsou zhotovovány veškeré kovářské výrobky pro potřeby skanzenu.

Východočeský statek
V roce 2016 byla dokončena novostavba dvorcového statku, který slouží jako byt správce a technické zázemí skanzenu.
Tzv. "východočeský statek" je postavený podle statku postaveného na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Stavení na této výstavě bylo samo kopií existujícího stavení z Trutnovska, které se v originále do dnešní doby již nezachovalo. Statek plní funkci hospodářského zázemí skanzenu - stáje pro koně, uložení sena a novodobé zemědělské techniky pro obhospodařování přilehlých pozemků kolem skanzenu.

Větrný mlýn z Librantic
V letech 2019 - 2021 probíhala výstavba kopie větrného mlýna z Librantic, jehož originál byl postaven v roce 1855. Librantický mlýn byl jeden z posledních dochovalých mlýnů na Hradecku, proto se k němu zachovala nejen technická dokumentace, ale i mnoho fotografického materiálu, který nám zapůjčil Pan Václav Horák z Librantic. Tento materiál nám pomohl s jednotlivými konstrukčními detaily stavby a byl především cenným pro vybudování tzv. mlýnského složení v interiéru mlýna.
Vybavení mlýna bylo dokončeno a návštěvníkům zpřístupněno v roce 2021.