Chmelařské muzeum

Žatec

Chmelařské Muzeum v Žatci je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 metrů čtverečních představuje vývoj chmelařství od raného středověku až do současnosti. Kromě zajímavých sbírek muzea se seznámíte se samotným objektem, který je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století ve městě proslulém nejkvalitnějším chmelem na světě. Čekají na vás dobové fotografie a písemné doklady o pěstování chmele a o vaření piva. Najdete zde i zajímavé nářadí, mechanizační prostředky a historické stroje.

Vstupní místnost Chmelařského muzea slouží jako kinosál, kde může každý návštěvník shlédnout animovaný film o chmelovém skřítkovi Hopovi, který ho provede všemi fázemi růstu, sběru a zpracování chmele. Místnost je také vybavena informačním kioskem s dotykovou obrazovkou. Expozice na stěnách připomíná některé osobnosti českého chmelařství a naznačuje dění spjaté s pěstováním této pozoruhodné kulturní plodiny, mimořádně významné pro české země.

Ve vstupní místnosti prvního patra jsou soustředěny doklady o počátcích pěstování chmele a jeho sběru. Je zde i soubor kreseb a rytin českých měst od Jana Willenberga, pořízených na přelomu 16. a 17. století, na nichž je vidět, že se chmel v té době rostoucí na tyčích pěstoval v zahradách i na polích hned pod městskými hradbami.

V další místnosti jsou první písemné doklady o pěstování chmele v českých zemích. Mapa zobrazuje rozšíření pěstování chmele v Čechách v předhusitském období a v 16. - 18. století. Jsou zde vystaveny průboje pro tyčení chmele a model selské sušárny chmele. Hned u vchodu do další expozice si můžete všimnout žaluziové sušárny a pece, které sloužily pro sušení chmele v 19. století.

Dále můžete vidět nářadí k ruční manipulaci s chmelem. Na stolech jsou lisy na vzorky chmele, stroj na šití žoků a další drobné ruční nářadí. Do další expozice se prochází přes sirné komory, v nichž jsou umístěny drátěné koše, ve kterých se chmel sířil. Nejdominantnějším prvkem v expozici je dřevěná voznice, která byla používána od 18. století pro postřiky chmele.

---

Další expozice je věnována zavěšování a zavádění chmelovodů. Jsou zde vystaveny různé typy latí a tyčí s vázacím ústrojím i bez něj. Na panelech je dokumentováno jejich používání. V rohu místnosti jsou speciální žebříky s opěrami pro zavádění chmele. Na zemi jsou vystaveny cívky na drátky, stoličky, háčky na shazování chmele a části koňských postrojů.

Na dvoře muzea je osazena část konstrukce chmelnice a jsou tady vysázeny nejrozšířenější odrůdy žateckého chmele, včetně žateckého poloraného červeňáku.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.