Národopisné a textilní muzeum Aš

Aš

Národopisné a textilní muzeum Aš se neustále snaží uchovat povědomí a znalosti o výrobě textilu pro budoucnost. Muzeum se snaží získat, uchovat a vystavovat předměty ze všech oblastí výroby. Můžete si zblízka prohlédnout nejrůznější stroje - dopřádací stroj, pletáky, tkalcovské stavy či mandly). Z výrobku zde kromě hromady, ale opravdu hromady, rukavic, najdete například krajky, záclony, zástěry nebo uniformy.

Jelikož se ašské obyvatelstvo v minulosti živilo hlavně textilní výrobou, zaměřilo se muzeum hlavně na dokumentaci a sběr předmětů z oblasti textilního průmyslu. Z předmětů národopisného charakteru zde můžete vidět lidový nábytek, předměty denní potřeby, keramické, porcelánové a skleněné předměty, obrazy, historické zbraně, uniformy nebo liturgické předměty. Nezanedbatelná je sbírka akvarelů Karla Šrámka a sbírka fotografií, která dokumentuje vývoj Aše od poloviny 19. století do současnosti.

Z textilního oboru se dají v muzeum najít zařízení jak na ruční, tak strojní výrobu tkanin a pletenin – od lamačky lnu nebo sukadel po tkalcovské stavy nebo pletařské stroje, následované historickými žehličkami nebo tiskařskými štočky a oděvy z 19. a 20. století. Nejvýznamnější textilní sbírkou je ale sbírka rukavic ašských firem, která zahrnuje okolo 22 000 půl párů rukavic z doby od počátku do poloviny 20. století.

Sbírkové předměty muzeum postupně vystavuje v kratších tématických výstavách nebo v dlouhodobých expozicích. Textilní tématika je k shlédnutí na zámečku, na výstavě s názvem Aš na stole a na zdi.

---

Z historie muzea
Historie ašského muzea začíná v roce 1892, kdy bylo na popud tehdejšího starosty muzeum založeno. Potíže s výstavními a skladovými prostory, které muzeum provázely až do počátku 20. let 20. století, vyřešilo město umístěním muzea do dvou místností tehdejšího gymnázia.

Mezi nejvýznamnější donátory patřili Eduard Geipel a Ernst Adler. Sbírka zahrnovala skleněné a keramické předměty, nábytek, kroje, knihy, obrazy, historické zbraně nebo i suvenýry výše jmenovaných, které si dovezli ze svých cest po světě, hlavně po Africe. Během 2. světové války pak muzeum o velkou část sbírky přišlo, kvůli častému stěhování a krádežím. Definitivním sídlem ašského muzea se stal v polovině 60. let 20. století tzv. „zámeček“ na Mikulášském vrchu.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.