Galerie města Trutnova

Trutnov

Navzdory tomu, že městská Galerie v Trutnově patří k nejmladším mezi institucemi svého druhu, může se již nyní pochlubit poměrně kvalitní sbírkou. Bezpochyby nejcennějším obrazem, který galerie vlastní, je olejomalba Josefa Čapka „V růžové světnici“ z roku 1937. Obraz má výjimečnou pozici nejen ve sbírce trutnovské galerie, specifické místo zabírá také v souboru Čapkových olejů z roku 1937, zejména ve srovnání s námětově blízkým plátnem „Muž a žena“.

Hlavním posláním Galerie města Trutnova je výstavní, sbírkotvornou, badatelskou, osvětovou a hospodářskou činností obohacovat a rozvíjet kulturní život města a regionu.

Galerie prohlubuje a šíří poznatky o současném i historickém výtvarném životě regionu a má také své neopomenutelné místo na celé české výtvarné scéně, především díky pořádání výstav celorepublikového významu převážně z okruhu autorů 20. a 21. století. Dílčím východiskem je vlastní badatelská činnost galerie, ale také kooperace s dalšími odbornými institucemi.

Dočasné výstavy, které galerie pořádá, se odehrávají ve třech prostorách: přímo v budově Galerie města Trutnova, ve výstavním síni Městského úřadu Trutnov a pak také na nejrůznějších místech ve veřejném prostoru, kde galerie každoročně pořádá přehlídku Sochy v Trutnově.

Na výstavní aktivity navazuje sféra galerijní pedagogiky. K jednotlivým expozicím jsou zejména pro školní kolektivy pořádány doprovodné programy, jejichž cílem je přiblížit vystavené artefakty pomocí široké škály nejen teoretických, ale také praktických postupů.

---

Navzdory tomu, že městská Galerie v Trutnově patří k nejmladším mezi institucemi svého druhu, může se již nyní pochlubit poměrně kvalitní sbírkou. 

Bezpochyby nejcennějším obrazem, který galerie vlastní, je olejomalba Josefa Čapka „V růžové světnici“ z roku 1937. Obraz má výjimečnou pozici nejen ve sbírce trutnovské galerie, specifické místo zabírá také v souboru Čapkových olejů z roku 1937, zejména ve srovnání s námětově blízkým plátnem „Muž a žena“.

Nápadně stroze vážný výraz tohoto domácky intimního námětu zřejmě souvisí s tíživou dobou, jež v sobě už nese předzvěst válečné katastrofy i soukromé tragedie Čapkova života (nedlouho po vytvoření tohoto obrazu, v roce 1939 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora, kde později zemřel). V této souvislosti má motiv hrající si dětské postavičky na obraze specifický význam radostného prvku – bez něho by olej zůstal expresivně ztěžklým vyjádřením. Dětský prvek je ve struktuře obrazu akcentem naděje do pozdější budoucnosti.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu galerie.