Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory
Galerie Felixe Jeneweina je městskou galerií výtvarného umění. Vedle správy uměleckých sbírek se systematicky věnuje výstavní činnosti. Jejím aktuálním cílem je za pomoci výstavních programů přispívat k udržení kreditu Kutné Hory získaného zapsáním města na listinu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v prosinci 1995.
Vzniku galerie výtvarného umění v Kutné Hoře předcházely první pokusy u vybudování "lidové galerie" v Rytířském sále historického Vlašského dvora v roce 1910, tedy v prostorách, kde se nyní nachází stálá expozice české mince a medaile. V roce 1950 došlo ke zřízení Galerie Felixe Jeneweina ve Vlašském dvoře jako stálé expozice Jeneweinova díla. Tato expozice ale neměla dlouhého trvání. Ke vzniku i k ustanovení Galerie Felixe Jeneweina jako správce sbírek přispěly jak tyto uvedené okolnosti, tak i úsilí kutnohorských osobností. Malíř Josef Jan Šedivý (1887-1956), postimpresionistický realista, činný po roce 1910 spolu s Václavem Rabasem a dalšími na poli Umělecké besedy, byl jedním z prvních, kdo usilovali vedle paní Jeneweinové o zřízení stálé Jeneweinovy galerie. Ke sbírce přispěl sám několika svými plátny.
Felix Jenewein (1857 - 1905)
Byl významný kutnohorský rodák, studoval malířství v Praze v letech 1873 - 1879 na pražské akademii u Jana Swertse, v letech 1879 - 1880 u profesora Josefa Trenkwalda ve Vídni. Jenewein, malíř figurálních historických a náboženských výjevů, příslušník, tzv. generace Národního divadla, navazoval svou vypjatou náboženskou malbou na příklad prerafaelistů a nazarénů.
V roce 1941 paní Marie Jeneweinová, vdova po Jeneweinovi, odkázala Jeneweinovu uměleckou pozůstalost městu Kutné Hoře. Jí vděčí Kutná Hora za to, že se vedle Národní galerie v Praze stala vlastníkem velice kvalitního souboru téměř 200 Jeneweinových prací obsahujícího ranné kresby, ale i studie, včetně některých definitiv z vrcholného období autorovy tvorby, tj. kolem roku 1900. Patří mezi ně například studie k Dopoledni Velkého pátku (1894), část cyklu Jidáš Iškariotský (1897), a část cyklu Mor (1900), studie ke Stěhování Židů (1904), kresby pro nástěnné malby v kostele U sv.rodiny ve Vídni-Ottakringu a mnoho dalších.
Hlavní a nejvýznamnější částí uměleckých sbírek města je právě Jeneweinova sbírka, jež svým charakterem představuje z umělecko-historického pohledu velmi cenný soubor. Z hlediska početnosti předčí dokonce i reprezentativní celek Jeneweinových prací Národní galerie v Praze.
Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu galerie.