Masarykovo muzeum v Hodoníně

Hodonín

Sídlem muzea je zámeček s expozicí T. G. Masaryk a rodný kraj. Nabízí i přechodné výstavy v dalších sálech a v budově na Národní třídě 21, kde se nachází také sál Evropa a archeologické pracoviště.

Masarykovo muzeum v Hodoníně je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Kromě pracoviště v Hodoníně spravuje také Vlastivědné muzeum v Kyjově, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou a Slovanské hradiště v Mikulčicích. Muzeum má historické, etnografické a archeologické zaměření. Specializovaným pracovištěm spojujícím Hodonín, Kyjov a Veselí je Regionální pracoviště pro lidovou kulturu. Kromě odborné a výstavní činnosti nabízejí všechna pracoviště akce a speciální programy pro školy a veřejnost.

---

Stálá expozice TGM
Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejvýznamnějším hodonínským rodákem, proto není divu, že první profesionální stálá expozice na území České republiky se nachází právě zde. Není, jak by se dalo očekávat, v Masarykově rodném domku, neboť ten byl zbořen již v 19. století, ale v prostorách barokního zámečku Masarykova muzea v Hodoníně, kde byla slavnostně otevřena 18. 5. 1997.

Základním motivem je stále se rozšiřující Cesta Masarykovým životem od dětství přes studia a působení ve Vídni, vědeckou a politickou činnost v letech 1882 – 1918, prezidentství, rodinný život až po úmrtí v roce 1937 a odkaz. Průběh Cesty je na rozhraní nejdůležitějších životních etap přerušován symbolickými branami poznání, různé úseky expozice jsou uvedeny Masarykovými výroky vepsanými do zdí. Vzhled interiéru jednotlivých částí expozice je přizpůsoben jednotlivým obdobím Masarykova života od stylizované kovárny až po pracovnu prezidenta republiky.

Během prohlídky si návštěvník může prohlédnout předměty vztahující se k Masarykovi nebo ke členům jeho rodiny, jako je například kovadlina z kovárny A. Beneše v Čejči, kde se mladý Tomáš Masaryk učil kovářem, klobouk, který byl součástí Masarykovy slavnostní poslanecké uniformy, replika Masarykova oblíbeného jezdeckého oděvu včetně jezdeckých bot a kufru, odlitek ruky paní Charlotty G. Masarykové od sochaře J. Štursy, ale také předměty dokreslující Masarykovu osobnost, jeho působení, dílo a dobu.

Obsahově hodnotnou součástí expozice jsou kopie nejrůznějších dokumentů, ať to jsou působivé zvětšeniny dokumentárních fotografií, pohlednice, karikatury, kresby či faksimile zajímavých rukopisů a tisků. Mnohé jsou zde zveřejněny vůbec poprvé a za jejich originály by případný zájemce musel složitě putovat po celé republice, neboť ty se nacházejí ve fondech Státního okresního archivu v Hodoníně, v archivu Masarykova ústavu AV ČR v Praze, v archivu Národního muzea, v archivu Kanceláře prezidenta republiky, v Okresním muzeu ve Vysokém Mýtě, v brněnském Moravském zemském archivu a jinde.

Z dějin muzea
První pokusy o založení zdejšího muzea spadají do počátků devadesátých let 19. století, doby sílícího proudu rostoucího českého národního uvědomování. V jeho důsledku se v Hodoníně v roce 1892 konala Jubilejní národopisná, umělecká a hospodářská výstava, velmi významným podnětem se stala Národopisná výstava českoslovanská v Praze roku 1895.

V roce 1903 vstoupila svou činností do širšího povědomí Společnost Slovenského muzea v Hodoníně, jejíž aktivity však přerušila první světová válka. K obnovení muzejní činnosti došlo až v nově vzniklé Československé republice. Krajinská výstava uspořádaná v roce 1922 vytvořila základy pro vznik Spolku Masarykova muzea, jeho stanovy byly zveřejněny v roce 1923. V hlavních rysech zůstala zachována dřívější náplň muzea, tj. výzkum a dokumentace života obyvatel moravsko-slovenského pomezí. Zároveň došlo k rozšíření činnosti o propagaci života a díla nejslavnějšího hodonínského rodáka T. G. Masaryka a také o historii československých legií.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.