Muzeum a informační centrum Vedrovice

Vedrovice

Vedrovice jsou známou archeologickou lokalitou především v odborných kruzích. Nejstarší nálezy spadají do mladší doby kamenné tzv. neolitu. Vykopávky zde prováděli archeologové z Moravského zemského muzea v Brně.

Ve Vedrovicích se našlo sídliště Kultury s lineární keramikou, která sem přišla z balkánského poloostrova a migrovala dále na západ a sever Evropy. Naleziště se nachází nad Vedrovicemi po obou stranách silnice vedoucí k Moravskému Krumlovu. Sídliště bylo obehnáno příkopy a palisádami proti nepřátelům a nezvané zvěři. Lidé s stavěli dlouhé dřevěné domy, po kterých zůstaly kulovité jamky a tak může muzeum zrekonstruovat podobu těchto domů i dnes.

Lidé již znali obělávání polí a díkytomu se stali prvními zemědělci. Toto období se nazývá neolitcká revoluce, kdy se od původního lovu a sběračství přechází k zemědělství. Pole obdělávali ručně - pluhy, motykami a srpy. Pěstovali obilí - pšenku jednozrnku, dvouzrnku nebo len, hrách a čočku. Nejrozšířenější a nejtvrdší surovinou té doby byl kámen. Z něj si lidé vyráběli nástroje nebo štípali čepele, díky čemuž si usnadňovali práci. Z obilí dokázali zhotovit mouku mletím obilí mezi kameny. Domestikovali zvířata volně žijící v lesích - prase, kozu nebo tura.

Byli také zručnými umělci. V pecích nejen vařili ale i vypalovali keramiku (různé poháry, hrnce, misky,..). Dále vyráběli krásné šperky, které zdobily jejich šaty. Suroviny používali z okolí (kámen, kost) nebo ze směnného obchodu, např. ze Středomoří (mušličky). Vyráběli sošky tzv. Venuše, které symbolizovaly plodnost ženy a úrodnost země. Vedrovice se pyšní Vedrovickou venuší, datovanou do roku 4200 př.n.l. Lidé si také dokázali ze srsti na vřeténku upříst přízi a tu potom setkát v látku na stavu. Nosili haleny, kalhoty i šaty zdobené korálky a kolem pasu mívali opasek ze spondylové kosti.

Na konci této exozice je místnost věnovaná pohřebišti této kultury. V trati zvané Široká u lesa se našlo na 97 kostrových hrobů v poměrně vysoké hustotě na malém prostoru. Kostry jsou ve skrčené poloze - odtud název skrčenci. Obvykle leží na levém boku směrem k východu. V muzeu jsou k nahlédnutí tři rekonstrukce hrobů, a to dítěte, ženy a muže, kteří byli pohřbeni i s milodary, chránící je v posmrtném životě. Dále se zde nachází maketa hrobu ženy, která byla pohřbena se všemi dosavadními poctami tehdejšího pohřbívání. Měla bohatě zdobený pohřební šat korálky, čelenkou, náhrdelníky a náramky. Na čele má stopy po okrové barvě, jejíž význam není znám. Zemřela v poměrně mladém věku 18ti let a tím je pro archeology záhadou, proč byla v tak mladém věku důležitá pro společnost. Průměrný věk dožití byl tehdy 30-40 let a lidé měřili kolem 150-160 cm.

---

Venkovská stodola poutá pozornost exponáty z doby přelomu 19. a 20. století z tématiky venkova. Návštěvníci mouhou vidět staré zemědělské stroje např. mlátička, selský vůz, koňský pluh, dále pak řemeslné nástroje - truhlářství, kovářství a také předměty denní potřeby selské jizby a dvora. Exponáty získala do své sbírky nejprve sama obec Vedrovice a předala je do sbírek muzea.

Krumlovský les je jednou ze známých lokalit v kruhu odborníků. Naleziště po těžbě kamene rohovce se nachází mezi Vedrovicemi a Moravským krumlovem obehnané oborou. Možná s přestávkami trvala těžba 7500 let. Z tohoto kamene lidé vyráběli své nástroje, protože byl dobře opracovatelný a také s ním obchodovali. Proč ale lidé dobývali tento kámen i v době, kdy znali bronz a železo je dodnes záhadou.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.