Fotomuzeum řemesel

Letohrad

Fotomuzeum řemesel zahrnuje více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840 - 1930. Kromě relativně známých profesí, jako je truhlář či řezbář, prezentuje i práci kovotlačitele, koláře, bednáře, šindeláře a mnoha dalších.

Muzeum řemesel bylo otevřeno 18 května 2000. Je umístěno v památkově chráněném areálu Nového dvora z roku 1750. Plochou převyšující 2000 čtverečních metrů je největším muzeem svého druhu v Česku. Mezi nejzajímavější exponáty patří vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry a 100 let stará školní třída a nově zubní a gynekologická ordinace a nově Retro expozice. Po prohlídce muzea můžete posedět ve stylové Restauraci Nový dvůr, která je umístěna ve stejné budově s muzeem.

---

Expozice řemesel ve třech patrech sýpky
V prvním patře se mimo jiné seznámíte s výrobou mýdla, praním a mandlováním prádla. Je zde ojedinělá expozice paramentářství, hodinář, řezbář, švec, holič, vlásenkář, kupec a krejčí. Nejoblíbenějším exponátem v tomto patře je unikátní vyřezávaný mechanický skanzen řemesel vyrobený speciálně pro muzeum.

V druhém patře jsou zastoupeny především živnosti zabývající se výrobou potravin, ale je zde také světnice, jak se žilo před více než 100 lety. Dominantní prostor zaujímá mlynářství včetně části vodního kola, pekařství, cukrář, řezník, výroba sýra, másla, sodové vody a včelař. V tomto patře láká ke svezení speciální dřevěný tobogán na spouštění pytlů do nižšího patra.

Třetí patro představuje kromě vybavení vesnické hospody a hasičských technik i puškaře, četníka, železničáře, kartáčníka, tkaní látek, sedláře, výrobu provazů a lisování lněného oleje a funebráka.

Mechanické dílny
Mechanické dílny jsou tvořeny základními a nejstaršími českými řemesly. Lidé se znalostí zpracování dřeva a kovu stavěli svá obydlí, vyráběli zbraně pro svoji obranu a lov a nástroje pro hospodaření. Zámečník měl technické znalosti kováře a také jeho dílenské vybavení. Vyráběl převážně za studena výrobky preciznější, zatímco kovář pracoval s kovem za horka a s méně přesným tvarováním. Kovář železo kuje do potřebného tvaru a zámečník piluje, kovář materiál seká a zámečník řeže, kovář železo probíjí a zámečník vrtá. Zámečnické dílny byly postupně vybaveny jednoúčelovými stroji pro soustružení, frézování, hoblování, vrtání atd.

Školní třída
Slovo škola je řeckého původu a znamenalo volný, prázdný čas, kterého bylo možno užit k duševní práci, která značila zotavení a byla výsadou občanských vrstev starověké společnosti. Učitelování bylo jedním z úkolů kněžského. Kněží zakládali školy a pečovali o vzdělání vyšších vrstev.

Zdejší školní třída je zařízená ze starých lavic z obce Hrušové a katedry z místní školy z Kunčic u Letohradu, kde učil p. Kněžek, který se zasloužil o sepsání nejstarších pamětí obyvatel Kunčic. Ve školách se vyučovaly tyto předměty: náboženství, čtení, psaní, jazyk vyučovací, zeměpis a dějepis, přírodopis a přírodozpyt (dnešní fyzika a chemie), počtářství spolu s jednoduchým účetnictvím, geometrie a kreslení geometrické, kreslení od ruky, krasopis, zpěv, ruční práce a tělocvik.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.