Pozorování ruchu kolem krmítka je zábavné a mnohdy nahradí i televizi. „Například pro děti může být velmi poučné sledovat, jak se ptáci na krmítku chovají. Sýkora koňadra či sýkora modřinka létají pro jednotlivá semínka, která si opodál vyzobají. Brhlík či sýkora babka si semínek naberou víc a pak si je schovávají do skrýší, zvonek či dlask zase zasednou doprostřed krmítka a skoro nikdo tam už nepustí. Na krmítku máme příležitost prohlédnout si ptáky opravdu zblízka. Je to skvělá možnost naučit se rozpoznávat běžné druhy a u dětí to mnohdy bývá prvním impulsem, který u nich probudí zájem o přírodu a její ochranu,“ vysvětluje Dita Hořáková z ČSO.

I přikrmování ptáků má ovšem svá pravidla, abychom ptákům přispěli a naopak neuškodili. „Ptáci jsou na krmítku v těsném kontaktu a snadněji se mezi nimi šíří případné choroby, jako je například trichomonóza, přezdívaná krmítková choroba. Pokud pořizujeme nové krmítko, raději zvolíme několik menších než jedno veliké. Také dbáme na to, aby šlo snadno rozebrat a vyčistit. Nemocného ptáka poznáme podle toho, že je načepýřený, malátný, apatický. Při nákaze okamžitě odstraníme krmítka ze všech míst. Vydrhneme je a vydezinfikujeme, důkladně opláchneme a necháme vyschnout. Znovu začneme krmit nejdříve za 14 dní. Zároveň výskyt nemoci ohlásíme ČSO," vysvětluje Hořáková.

„Před zasypáním do krmítka ověříme, že krmivo není zkažené, žluklé či plesnivé. Osvědčenou potravou, kterou ptáci milují, jsou slunečnicová semena. Obsahují velké množství tuku a ptáci tak snadno doplní tukové zásoby, o které během chladných nocí přišli,“ říká Hořáková.

Velmi oblíbená mezi ptáky jsou tuková krmítka. „Nejčastěji je seženeme v podobě lojových koulí. Bohužel, mnohé supermarkety a zverimexy nabízejí nekvalitní lojové koule s palmovým tukem, které často ptákům ani nechutnají. Navíc bývají zabalené do sítěk, které jsou pouze zbytečným plastem a nebezpečím pro přírodu. Raději proto doporučujeme kupovat koule, případně koláče či peletky, obsahující kvalitní tuk a jsou obohacené hmyzem či ořechy. Ty umístíme do vhodných nosičů. Oblíbili si je například strakapoudi či mlynaříci, ale na tuk můžeme nalákat i vzácnější druhy, jako je nenápadný šoupálek,“ sděluje Hořáková.

Více informací o vhodném přikrmování, výrobě vlastních lojových koulí, umístění krmítka a dodržování hygieny najdou zájemci na internetové stránce České společnosti ornitologické.

Krmítko je pouze jednou z možností, jak udělat okolí atraktivní pro ptáky. „Pokud na stromě nebo pod ním necháte pár jablek, uděláte radost kosům a drozdům kvíčalám. Na semena bodláků, pcháčů a nezastřižených trvalek zase létají stehlíci a další pěnkavovití ptáci. Jeřabiny, šípky, hložinky, ptačí zob i plody břečťanu, přísavníku a brslenu, to je pochoutka pro mnoho druhů ptáků. Nažky jasanů a javorů si oblíbili hýli obecní a na žaludy rády chodí sojky. Čím pestřejší prostředí budeme mít, tím více druhů můžeme pohostit,” vysvětluje Hořáková.